Knihovna

Osm z deseti uchazečů nad 50 let se cítí na trhu práce znevýhodněných, šance na uplatnění mají přitom nejlepší od roku 2008

personalista.com. Osm z deseti uchazečů nad 50 let se cítí na trhu práce znevýhodněných, šance na uplatnění mají přitom nejlepší od roku 2008. personalista.com 2015

http://www.personalista.com/trh-prace/osm-z-deseti-uchazecu-nad-50-let-se-citi-na-trhu-prace-znevyhodnenych-sance-na-uplatneni-maji-pritom-nejlepsi-od-roku-2008.html

Šetření Národní soustavy kvalifikací ukázalo, že uchazeči o práci ve věkové skupině 50–65 let často narážejí na předsudky zaměstnavatelů a bývají ve srovnání s mladšími kandidáty považováni za hůře technicky či jazykově vybavené. Téměř 66 procent dotazovaných uvedlo, že jim potenciální zaměstnavatel preferenci mladšího kandidáta naznačil a v dalších 14,5 procentech ji dal najevo poměrně jasně. Pochybám o vlastních schopnostech však čelí i sami uchazeči, 12 procent z nich váhá, zda se ve svém věku na danou pozici vůbec hodí.

„Čísla ze srpna letošního roku ukázala, že české firmy nabízejí více než 100 tisíc pracovních míst, což je nejvíce od roku 2008, kdy svět zasáhla ekonomická krize. Toho by ti, kteří uvažují o změně zaměstnání, měli využít. Mnohé společnosti hledají zkušené odborníky s vhodnou kvalifikací. Vyšší věk uchazeče tak v některých oborech může být i výhodou, uchazeč však musí být schopen své dovednosti doložit,“ říká Zdeněk Somr, viceprezident Hospodářské komory České republiky.

Navzdory vysokému počtu volných pracovních míst situaci zaměstnanců nad 50 let často komplikuje fakt, že znalosti, které získali díky studiu, v průběhu let zastaraly. Šetření Národní soustavy kvalifikací navíc ukázalo, že takřka 59 procent pracovníků ve věkové kategorii 50–65 let působí v jiném oboru, než který vystudovali. Proto jim potřebná kvalifikace, případně potvrzení o tom, co skutečně umí, často zcela chybí. 35 procent mužů a žen přitom v dotazníkovém šetření uvedlo, že další vzdělávání a rozvíjení znalostí a dovedností v oboru je pro ně v jejich věku zbytečné, čímž se jejich šance na uplatnění či kariérní postup snižují.

„Postavení věkové skupiny 50+ není na pracovním trhu ideální, a proto by uchazeči v tomto věku neměli další vzdělávání podceňovat, neboť jim rozšíření kvalifikace může v očích zaměstnavatele významně pomoci. Díky profesním kvalifikacím mohou zájemci získat certifikát, který je pro firmy potvrzením, že jejich držitelé jsou, bez ohledu na jejich věk, vybaveni potřebnými znalostmi a dovednostmi pro vykonávání konkrétní profese, a to znalostmi a dovednostmi, které byly ověřeny před měsícem, nebo před rokem, ale rozhodně ne před třiceti lety, kdy uchazeči z věkové skupiny 50+ opouštěli počáteční vzdělávání“ popisuje Ivo Jupa, hlavní manažer Národní soustavy kvalifikací.

Šetření ukázalo, že přes 58 procent zaměstnanců starších 50 let by bylo ochotných změnit svou pracovní pozici či obor, pokud by tento krok znamenal získání prestižnějšího zaměstnání a zlepšení vyhlídek do budoucnosti. Ve významné změně v pracovní oblasti jim ale často brání obavy, které opět pramení z vyššího věku a pochyb, zda jejich znalosti a dovednosti budou pro nového zaměstnavatele dostačující. Profesní kvalifikace jim mohou pomoci změnu pracovního zařazení realizovat.

Ať už chce uchazeč dovednosti získat, nebo je potřebuje jen formálně doložit, přichází na řadu právě Národní soustava kvalifikací. Ta umožňuje zájemcům získat celostátně uznávaný certifikát o jejich profesní kvalifikaci, aniž by museli zasednout na několik let do školních lavic. Že má požadované znalosti a dovednosti, občan potvrdí složením takzvané zkoušky z profesní kvalifikace. Jakým způsobem jich dosáhl, zkoušející už nezkoumá.

„Ať už zájemce o získání profesní kvalifikace navštěvoval rekvalifikační kurz, případně se dané znalosti naučil sám, například ve stávajícím zaměstnání, je důležité reálně prokázat, že danou profesi opravdu ovládá,“ vysvětluje Ivo Jupa.

Zdroj: personalista.com

Diskuze

Pro přispění do diskuze je potřeba se přihlásit