Knihovna

Ta zatracená kvalita

Mgr. Jana Brabcová. Ta zatracená kvalita. Andragogika v praxi 2015

Volal mi kamarád a mezi řečí se zmínil, že se zájmově vzdělává. On to tedy tak neřekl, vyprávěl, že se chystá na zkoušku, aby mohl s letadélkem létat ve špatném počasí. Postěžoval si, že se učí spoustu balastu, musí nastudovat několik tisíc stran a umět odpovědět na stovky otázek. Jestli ono by nebylo lepší lítat, když je pěkně, posmívala jsem se mu. No ale je cílevědomý a co si vezme do hlavy, to dokončí...

Jenže on si nestěžoval na množství textu, ale na obsah: proč se má učit, jak funguje uvnitř gyroskop a nastudovat několik stránek rovnic popisujících fungování přístroje, místo aby se učil, jak nejsprávněji ve špatném počasí odečíst, co přístroj ukazuje? Ani kdyby přístroj vypověděl službu, rovnice by mu příliš nepomohly. Jde o to, aby se naučil bezpečně létat, nebo o to, aby uměl memorovat teorii, kterou po zkouškách zapomene? K tomu se (angličtinář se státní zkouškou z jazyka a každodenní jazykovou praxí) musí naučit leteckou angličtinu z knihy, ve které v každém odstavci vidí gramatickou chybu... Rozčiloval se, že se autor ani neobtěžoval nechat to přečíst rodilému mluvčímu, ale také, že zcela automaticky tuto publikaci přes velmi špatné recenze stále v oboru doporučují. Teprve když jsem jev pojmenovala, prohlásil - no jo, vlastně... nesoulad vzdělávacích cílů a skutečných potřeb účastníka vzdělávání. A k tomu výukové materiály, ze kterých si frekventanti zafixují chyby, které se budou těžko odnaučovat. zajímavé je, že ani vysokoškolsky vzdělaní lidé si často neuvědomí, že se jedná o nekvalitu v dané službě, tedy ve vzdělávání. Denně se setkáváme s prvky nekvality ve vzdělávání dospělých, nadáváme, ale změna je obtížná. Zvláště pak, když jediný nadávající je účastník vzdělávacího procesu, který je až na konci „potravního řetězce“ a je závislý na tom, aby „prošel“.

Rozčilují se účastníci rekvalifikačních kurzů, že byli posláni na kurz PC dovedností, přestože by mohli lektora sami (a lépe) nahradit, rozčilují se účastníci podnikového vzdělávání, že kurz byl příliš teoretický bez vazby na jejich vlastní praxi. Bez reálného výsledku. Jediným výsledkem často je, že je jako „problémové“ už nikdo na kurz nepošle. Trápí se ale i zadavatelé, co vybrat, aby jim účastníci posléze nevynadali, protože lavírují mezi zadáním a nejnižší cenou. Na mnoha konferencích se diskutuje, jak zapracovat kvalitu do výběrových řízení, stovky chytrých lidí řeší, jak nastavit systém, aby lépe fungoval, a mnoho z nich doufá, že zákon o veřejných zakázkách změní stávající prosazování ceny jako jediného kritéria pro výběr vzdělávací instituce.

Jenže ono nejde jen o chtění něco měnit, ale také o osobní odvahu. ti, kteří tvrdě narazili při kontrolách veřejných zakázek, příště raději budou soutěžit jen „na cenu“, protože ta je „jediné neoddiskutovatelně nediskriminační kritérium“. Málo se mluví o demotivaci účastníka vzdělávání, který navštěvuje jakkoli nekvalitní kurz či školení. Na jedné straně tvrdíme, že člověk se musí vzdělávat celoživotně, aby se udržel v kondici, na druhé straně neužíváme nástroje, jak zlepšit kvalitu objednávaného vzdělávání. V lepším případě se povede vyměnit dodavatele. Málokdy fungují efektivní zpětnovazební nástroje po kurzu (nejen spokojenost frekventantů, viďte, pane Kirkpatricku!), ale především málokterý zadavatel je ochoten zkoumat a popsat vzdělávací potřeby účastníků - o plánovaném vzdělávání jednotlivce ani nemluvě. A přesto popsání vzdělávacích potřeb a vytvoření smysluplných cílů vzdělávání je základ úspěchu. Teprve pak můžeme tvořit či přizpůsobovat obsah kurzu, zkoumat, zda cvičení rozvíjejí požadované kompetence a zda na zkoušce zkoušíme to, s čím se frekventant v praxi setká. Aktérů ve vzdělávání dospělých je mnoho a každý svým dílem ovlivňuje výsledek. Tvůrci projektových výzev, zadavatelé, vzdělávací instituce - a nakonec onen „konzument“. Bez spolupráce všech aktérů cíl Dlouhodobého záměru MŠMT 2020 - 15 % vzdělávajících se dospělých - prostě nenaplníme.

Můj kamarád kurz nakonec dokončí a zkoušky udělá, protože má velkou motivaci létat, ale kolik je takových nadšenců v kurzech pro dospělé?


Zdroj:

Andragogika v praxi: časopis Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR. ISSN 2336-5145.Více informací na http://www.aivd.cz/casopis.

Diskuze

Pro přispění do diskuze je potřeba se přihlásit