Revue DV

Starší dospělí na trhu práce: obecná charakteristika skupiny

Klára Potočková

Lidí mezi 50 a 65 lety žije v České republice přibližně 2,1 milionu. Na základě počtu lidí ve skupině v minulých letech se její podíl v obyvatelstvu zatím jeví jako relativně stabilní, nicméně demografické prognózy očekávají další stárnutí české populace.

Starší dospělí v daném věku jsou poměrně heterogenní skupinou a to z mnoha různých hledisek. Významná dělicí čára probíhá mezi muži a ženami, kde hlavní rozdíl je ve věku odchodu do důchodu, kdy přestože nynější úprava počítá se sjednocováním věku odchodu do důchodu pro obě pohlaví, v současné době odcházejí do důchodu ženy přibližně o tři až čtyři roky dříve (v závislosti na počtu dětí). Další velký rozdíl je mezi věkovými podskupinami. Nejzákladnější dělení je na dvě podskupiny (50 – 54 let a 55 – 65 let), mezi kterými jsou rozdíly zejména v možnosti odejít do předčasného důchodu, v počítačové gramotnosti či ve zdravotních omezeních. Cílovou skupinu je možné dále bez ohledu na pohlaví či věk rozdělit podle rozdílných znalostí a kompetencí.

S nástupem ekonomické krize v roce 2009 i v ČR se zvýšil počet nezaměstnaných i ve skupině osob starších 50 let. Od té doby se tento počet pohybuje kolem 150 tisíc nezaměstnaných (resp. uchazečů o zaměstnání; podle statistiky ÚP), resp. kolem 80 tisíc nezaměstnaných (podle statistik VŠPS). Obecná míra nezaměstnanosti tak není výjimečně vysoká, nicméně problém je spatřován spíše v míře ekonomické aktivity, která je dlouhodobě nižší než u ostatních věkových skupin. U této míry je patrná největší heterogenita dané skupiny podle věkových podskupin: ve věku 50-54 let byla v roce 2014 92 % (tedy srovnatelná se skupinami ve středním věku), pro věkovou skupinu je to už jen 81 % a pro skupinu 60-64 let dokonce pouze 33 % (ČSÚ, VŠPS). Skokový pokles je samozřejmě dán z velké části odchody do standardního starobního důchodu, částečně ale také odchody do důchodu předčasného. Odchod do předčasného důchodu je typickým problémem skupiny starších dospělých, protože se velmi často jedná o nepreferovanou možnost, která je vynucena špatnou pozicí na trhu práce. I přes objektivně horší situaci si většina (72 %) nezaměstnaných ze zkoumané skupiny hledá práci. Nejčastěji (79 %) tak činí přes úřady práce, což je realizátory výzkumu Kooperace vnímáno jako spíše pasivnější forma dané aktivity. Téměř polovina nezaměstnaných v daném věku si myslí, že hlavním důvodem nezaměstnanosti je jejich věk.


Hlavní důvod nezaměstnanosti

Další vzdělávání je pro osoby ve věku 50-65 let jednou z možností, jak si zlepšit situaci na trhu práce, nicméně to není možnost příliš využívaná. V průběhu posledního roku se některé formy dalšího vzdělávání účastnilo 9 % respondentů ze zkoumané skupiny. V případě neúčasti na dalším vzdělávání byl hlavním (34 %) důvodem věk dotázaných. Obecný postoj k dalšímu vzdělávání je u poloviny starších dospělých bez zaměstnání negativní, kdy nejčastějším (18 %) pocitem s ním spojovaným je podráždění a zklamání. Dané výsledky jsou v kontrastu s postojem zaměstnaných lidí ve stejném věku, ti mají obecný postoj spíše pozitivní (67 %) a nejčastějšími (21 %) pocity spojenými s dalším vzděláváním jsou zájem a zvědavost.


Pocit spojený s dalším vzděláváním


Zdroje:

Prognóza populačního vývoje České republiky, 2008–2070. Dostupné online z: http://www.mpsv.cz/cs/8838

Výzkum Kooperace 2015

Diskuze

Pro přispění do diskuze je potřeba se přihlásit