Revue DV

Stáže pro pedagogické pracovníky

Anna Nováková

Koncem září 2015 byl ukončen projekt Stáže ve firmách – vzdělávání praxí 2, jehož hlavním cílem byla aktivní podpora zvyšování konkurenceschopnosti osob znevýhodněných na trhu práce prostřednictvím stáží, tedy přímého přenosu know-how od poskytovatelů stáží k cílové skupině. Projekt navázal na systém stáží vytvořený v rámci úspěšného projektu Stáže ve firmách – vzdělávání praxí a doplnil jej o inovativní systémové prvky. Jedním z nich bylo vytvoření šablon pro stáže pedagogických pracovníků, které na základě předešlých zkušeností zohledňovaly potřeby pedagogů a škol, zejména co se náplně a časové dotace stáží týče.

Popularizace stáží jakožto způsobu dalšího vzdělávání a podpora osvěty o stážích pedagogických pracovníků byla založena nejen na možnosti zvýšení odborných kompetencí pedagogů vedoucích ke zkvalitnění výuky na středních školách, ale také na možnosti osobního rozvoje – seznámení se s nejnovějšími trendy a inovacemi v oboru, propojení teoretických znalostí s praktickými zkušenostmi, proniknutí do firemní kultury a v neposlední řadě také možnosti navázání kontaktů s kolegy/odborníky v oboru.

Šablony stáží byly vytvořeny pro učitele odborných předmětů a odborného výcviku středních škol v oblasti dopravy a logistiky, informačních technologií, elektrotechniky, pohostinství, gastronomie a cestovního ruchu, stavebnictví a strojírenství. Hodinová dotace stáží se pohybovala od 40 do 80 hodin a stáž bylo možné rozložit do 1–2 měsíců. Poskytovatelům stáží byly hrazeny náklady za poskytnutou stáž formou veřejné podpory malého rozsahu (de minimis). Stážisté měli při řádném splnění předem stanovených podmínek nárok na stravné (ve formě stravenek) či úhradu nákladů za cestovné a ubytování.

Ohlasy na prezentace stáží pedagogických pracovníků byly převážně kladné a inovativní prvek vítaný, avšak lze jmenovat některé z bariér vstupu do projektu, ať už ze strany škol nebo zástupců cílové skupiny. Důvodem nezájmu vedení škol byl zejména již zavedený systém vzdělávání v praxi, aktuální zapojení školy do jiných projektů, nulová finanční refundace, personální kapacity (otázka suplování) či obavy z administrativní náročnosti. Ze strany pedagogických pracovníků byly zábrany dány nesplněním podmínek projektu, načasováním docházky na stáž (s ohledem na závěrečné práce a maturity, v letních měsících pak na dovolené) či nezájmem o další vzdělávání nad rámec svých pracovních povinností. Vedení škol obecně velmi zaujala možnost prakticky proškolit svého pedagoga v již se školou spolupracující firmě, ve které jsou zaučováni studenti školy. Pedagogičtí pracovníci více zvažovali možnost stáže i v jiném kraji a v pro ně atraktivně zaměřené firmě (exkluzivní služby – například designový zámek Chateau Herálec s bio-gastronomií, moderní zázemí a vybavení či specifické výrobní procesy – například lídr na trhu v oblasti výroby kolejových vozidel strojírenská firma Pars Nova a.s.).

Do projektu se během jarních a letních měsíců roku 2015 zapojilo 13 škol (z osmi krajů) s 26 pedagogickými pracovníky. K testování a hodnocení inovativního prvku přispěly průběžné evaluační dotazníky, osobní konzultace s regionálními konzultanty Fondu dalšího vzdělávání a osobní strukturované rozhovory realizované se stážisty (mentory stáží) po ukončení docházky na stáž. Dle průběžných evaluací byli stážisté nadmíru spokojeni s průběhem a náplní stáže a jejich zpětná vazba byla motivací pro zapojení dalších pedagogických pracovníků – kolegů do projektu.

Pedagogové se shodovali v tom, že hrají významnou roli v procesu rozhodování žáků ohledně jejich budoucího zaměření, a proto by měli dobře znát profesi a prostředí, na které je připravují. Mezi reálné přínosy patřilo zejména srovnání zkušeností získaných na stáži s tím, co vyučují, jak uvedla stážistka: „Řekli nám, co je pod pokličkou, jak to vlastně funguje.“ Ověřením teorií v současné praxi si stážisté rozšířili své rozhledy a těšili se, jak získanými poznatky a dovednostmi zpestří výuku: „Určitě v budoucnu nově získané poznatky a zkušenosti při výuce se studenty uplatním. Nebudu se v informačních technologiích zaměřovat jenom na technickou stránku, ale i způsob prezentace, komunikace. To je hrozně důležité, zvláště pro obor obchodní akademie.“

S velkým zaujetím sledovali vývoj technologie a firemních procesů (organizační, znalostní a informační struktury, logistika, ergonomie provozu aj.), ale i změny v procesním řízení firem zejména vzhledem k současné filozofii a stanovovaným cílům. „Chtěla jsem se podívat, kam postoupila technika v realitě. Často se setkáváme s tím, že studenti přinesou nějakou techniku, většinou od rodičů z firmy. Takže někdy mi připadá, že škola je krok za praxí,“ upozorňuje stážistka na mnohdy nedostatečnou informovanost pedagogů v oblasti inovací a velkou potřebu zatraktivnění výuky ze strany vyučujících, například orientací v aktuálních trendech a moderních přístupech.


456?key=b37b48ee23


Nedílnou součástí absolvování stáží bylo také seznámení se s firemní kulturou a organizační strukturou ve společnosti, stážisté ocenili možnost popsat a konkretizovat žákům jednotlivé pozice a jejich pracovní náplň. Někteří navázali užší kontakty s vedením firmy a mají v plánu spolupracovat při náborech zaměstnanců, zejména pokud by se jednalo o vhodné pozice pro absolventy školy nebo pro realizaci studentských praxí.

Kladná je i zkušenost mentorů stáží, kteří vyzdvihují zejména porovnání studijních osnov s aktuální praxí a možnost se tak lépe připravit na nábor a adaptační proces absolventů středních škol. Určitým benefitem bylo také získání nezaujatého pohledu na chod firmy: „Nakoplo mě to k dalším věcem, které mě předtím nenapadly.“ Poskytovatelé stáží dále kvitovali zvýšení kompetencí u svých pracovníků absolvováním povinného školení mentorských dovedností, nehledě na sociální odpovědnost firmy a její invenci k posílení konkurenceschopnosti studentů na trhu práce.

Z evaluačních rozhovorů vyplynulo, že by stážisté i mentoři stáží uvítali více stážových hodin, aby mohli společně hlouběji proniknout do filosofie a procesů firmy. Díky navýšení kapacity stážistů, kteří započali stáž k jednomu termínu u téhož mentora stáže, bylo možné docházet na stáž s kolegou/kolegy, což umožnilo přenos zkušeností a spolupráci při úpravách školní výuky. Poskytovatelé stáží vyzdvihovali možnost individuálního nastavení docházky a regionální konzultanti upozornili na zvýšenou poptávku pedagogických stáží i v dalších profesních sférách, zejména pak v oboru zdravotnickém a ekonomickém.

V návaznosti na výše uvedené lze konstatovat, že naprostá většina stáží byla realizována velmi úspěšně a s kladnými referencemi, což je podstatný aspekt pro budoucí začlenění stáží pedagogických pracovníků do systému stáží a co je důležité, do běžné praxe dalšího vzdělávání. Projekt Stáže ve firmách – vzdělávání praxí 2 přispěl vytvořením specifických šablon stáží pro tuto cílovou skupinu a možností jejich volného využívání v Národním katalogu stáží (inovativní systém dalšího vzdělávání prostřednictvím stáží ve firmách – www.narodnikatalogstazi.cz).

Diskuze

Pro přispění do diskuze je potřeba se přihlásit