Revue DV

Představení výstupů projektu OP LZZ „Implementace Age Managementu v České republice“

Ilona Štorová

Úvodní informace

Age management neboli „řízení s ohledem na věk, schopnosti a potenciál zaměstnanců" je zmiňován stále častěji a to zejména ve spojitosti se stárnutím populace.

Řešitelem projektu byla Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, o. s. (AIVD ČR) ve spolupráci s partnery projektu Masarykovou univerzitou v Brně, Úřadem práce ČR, Krajskou pobočkou v Brně a s Gender Studies o.p.s. Zahraničním partnerem projektu byla nizozemská organizace Blik op Werk. Realizovaný projekt si klade za cíl přenést do ČR zkušenosti se zaváděním těchto konceptů z Nizozemska, vyvinout vzdělávací aktivity z oblasti age managementu pro různé cílové skupiny, pilotně je ověřit a zejména uskutečnit pilotní měření pracovní schopnosti pomocí metody Work Ability Index (WAI) u českých zaměstnavatelů.

Klíčové aktivity projektu a jejich výstupy

V rámci odborných klíčových aktivit byla provedena analýza nástrojů, metod a postupů v oblasti age managementu v ČR, v Nizozemsku a také v ostatních zemích EU. Výstupem této části projektu je zpracovaná publikace: Novotný, P. a kol. Age Management. Jak rozumět stárnutí a jak na něj reagovat. Možnosti uplatnění age managementu v České republice., AIVD ČR, Praha, 2014. ISBN 978-80-904531-7-3, jenž je v elektronické verzi k dispozici na webových stránkách řešitele projektu http://www.aivd.cz/publikacni-cinnost.

Další klíčové aktivity projektu byly zaměřeny na vývoj nových vzdělávacích aktivit pro různé cílové skupiny:

  1. Aplikace Work Ability Index
  2. Age Management v poradenství
  3. Age Management a podpora pracovní schopnosti

Cílem všech vzdělávacích aktivit bylo seznámení účastníků se základní problematikou age managementu, s konceptem pracovní schopnosti a s nástrojem na měření pracovní schopnosti WAI.

Pilotní měření pracovní schopnosti u českých zaměstnavatelů

Jednou ze zásadních aktivit tohoto projektu bylo i praktické ověření míry pracovní schopnosti v několika organizacích a podnicích ČR pomocí indexu pracovní schopnosti WAI. Dobrá pracovní schopnost je důležitá jak pro zaměstnance, u kterého tvoří předpoklad jeho uplatnění se na trhu práce, tak i pro zaměstnavatele. Pomocí metody Work Ability Index lze poměrně jednoduchým způsobem vyjádřit číselnou hodnotu pracovní schopnosti v rozpětí 7-50 bodů a zejména porovnat dosaženou hodnotu s tzv. referenční hodnotou, tj. hodnotou, kterou průměrně dosahují pracovníci stejného věku a vykonávající stejný typ práce (v kategorii práce fyzické, duševní anebo kombinované). Tato metoda také navíc umožňuje identifikovat jednotlivé faktory, ve kterých je způsoben pokles pracovní schopnosti.

Do měření WAI byli zapojeni následující zaměstnavatelé – Komerční banka a.s. (v kategorii pracovníků duševně pracujících), Skupina ČEZ a.s. (v kategorii pracovníků fyzicky pracujících), Policejní prezidium ČR (v kategorii práce kombinované), společnost působící v oblasti automobilového průmyslu Witte Nejdek s r.o. (v kategorii fyzicky pracujících) a nezaměstnaní klienti Úřadu práce ČR, Krajské pobočky v Brně. Celkový počet měřených osob byl celkem 300, z každé organizace bylo do měření zahrnuto 60 osob a vždy se jednalo o osoby ve věku nad 50 let.

Jedním ze základních ukazatelů výstupního zpracování WAI je hodnocení vypočtených indexů do čtyř skupin podle počtu dosažených bodů charakterizující pracovní schopnost zaměstnance.

Tabulka č.: 1 Rozdělení jednotlivých kategorií hodnot WAI (Rautio, Michelsen, 2013)

455?key=571fb975fb

Grafické vyjádření těchto kategorizovaných pracovních schopností měřených zaměstnanců výše uvedených podniků poskytlo následující výsledky (viz graf 1).

Graf č. 1: Rozdělení dosažených hodnot indexu pracovní schopnosti

453?key=681f07fe28

Výsledné hodnoty z měření českého souboru zaměstnanců mohou být porovnány s referenčními hodnotami stejných zaměstnaneckých skupin v Nizozemsku. Z porovnání vyplynula srovnatelná výše dosažených hodnot indexu WAI u českých zaměstnanců v kategorii pracovníků vykonávající typ práce duševní. V kategorii práce fyzické čeští zaměstnanci dosáhli v měření nižších hodnot (průměr 37,8 bodu u 197 respondentů) v porovnání se stejnou zaměstnaneckou skupinou v Nizozemsku (41,3 bodu u 2153 respondentů). Je důležité ale uvést, že počet měřených osob se v obou skupinách výrazně liší a pro potvrzení této skutečnosti bychom potřebovali realizovat rozsáhlejší měření v ČR.

Jednou z významných příčin poměrně vysokého podílu nízké pracovní schopnosti respondentů byl jejich zdravotní stav. V dotazníku WAI je hodnocený zaměstnanec dotazován na třináct skupin onemocnění s celkovým počtem 40 lékařsky identifikovatelných diagnóz. Konstrukce dotazníku navíc umožňuje konfrontovat subjektivní údaj zaměstnance s údaji vedenými v jeho zdravotnické dokumentaci ošetřujícím lékařem. Z našich výsledků vyplývá, že u měřené zaměstnanecké populace starší 50-ti let, zejména fyzicky pracující, je udáván nižší počet chorob, než je oficiálně zaznamenaný v jejich zdravotnické dokumentaci. Jejich průměrný počet 2,8 uváděných chorob oproti 2,4 lékařsky potvrzených chorob je poměrně vysoký a je také jedním z podstatných zdrojů nižší průměrné hodnoty indexu pracovní schopnosti v souboru českých zaměstnanců.

Index pracovní schopnosti WAI však není závislý jen na počtu chorob a na věku, s nímž jistě počet identifikovatelných chorob úzce souvisí. Na následujícím bodovém grafu č. 2 jsou vyznačeny dosažené výsledky indexu WAI ve vztahu k pohlaví a věku. Výsledky tvoří rozpětí hodnot v pásmu od 15 – 50 bodů, a to bez výrazného vztahu k věku.


Graf č. 2: Rozdělení hodnot indexu pracovní schopnosti dle věku a pohlaví

454?key=80566eb65c

Graf ukazuje rozložení dosažených hodnot WAI celého souboru měřených mužů a žen. Ve sledovaném souboru lze najít výrazné odchylky např. u pracujícího muže, který i ve věku nad 70 let dosahuje hodnoty velmi dobré pracovní schopnosti, a na straně druhé muže a ženy, kteří ve věku 56 let mají velmi nízkou pracovní schopnost. Tato nízká hodnota je způsobována na individuální úrovni zaměstnance většinou souběhem více faktorů (vysoký počet diagnostikovaných chorob, demotivace, vysoké fyzické anebo duševní nároky na vykonávanou práci). Interpretace získaných hodnot a doporučení na podporu pracovní schopnosti vždy směřuje individuálně k pracovníkovi a v souhrnné doporučující zprávě také k zaměstnavateli, který má možnost na základě identifikovaných problémových oblastí přijmout konkrétní opatření na podporu pracovní schopnosti svých zaměstnanců. Je potřeba zdůraznit, že ve vztahu k zaměstnavateli platí přísná ochrana osobních údajů a výsledky k němu směřují pouze v anonymní podobě.

Závěr

Stárnutí pracovníků je doprovázeno změnami v jejich fyzických a duševních schopnostech a s přibývajícím věkem dosahované hodnoty WAI klesají. Nicméně i zde jsou velké individuální rozdíly, které se s věkem ještě prohlubují. Pracovní nároky, které nejsou dostatečně sladěny s fyzickou a duševní kapacitou pracovníka mohou způsobovat zdravotní problémy a následně postupnou ztrátu pracovní schopnosti. Základem pro pracovní schopnost je sice zdraví a funkční kapacita pracovníka, ale celková pracovní schopnost je rovněž určována jeho odbornými znalostmi, kompetencemi, dovednostmi, hodnotami, postoji, motivací i nároky práce samotné (Ilmarinen, 2008).

Z měření WAI, které bylo realizováno v rámci projektu, vyplynuly i další zajímavé závěry. Téměř 25 % z měřených zaměstnanců nad 50 let věku nemá jasnou představu o své pracovní schopnosti do nejbližší budoucnosti a jsou si jisti anebo předpokládají, že již nebudou schopni současnou práci vykonávat v následujících dvou letech. Výraznou roli však představuje také spokojenost pracovníka s vykonávanou prací a celkovou firemní kulturou na pracovišti, kde jako hlavní důvod snížení pracovní schopnosti pracovníci uvádí pokles motivace k práci, následně zdravotní problémy a problémy plynoucí z pracovního prostředí. Významným faktorem, který hodnoty pracovní schopnosti snižuje, je oblast zdraví (zejména obezita, hypertenze a diabetes).

Z výsledků realizovaných klíčových aktivit projektu lze odvodit poměrně velký potenciál opatření age managementu pro řešení problematiky stárnutí na pracovišti. Tato opatření však nemohou být nahodilá, zvládnutí demografických změn vyžaduje proaktivní dlouhodobá řešení a systémový přístup, který bude zahrnovat mimo podporu pracovní schopnosti zejména vzdělávání manažerů, ale i zaměstnanců oblasti přípravy na stárnutí.

Použité zdroje

RAUTIO, M., MICHELSEN, T. How to use the Work Ability Index™ questionnaire. Finnish Institute of Occupational Health, Tammerprint Oy, Tampere, 2013. ISBN 978-952-261-322-6

ILMARINEN, J. Ako si predĺžiť aktívny život. Starnutie a kvalita pracovného života v Európskej únii. Bratislava: Príroda, 2008. ISBN 978-80-07-01658-3

Diskuze

Pro přispění do diskuze je potřeba se přihlásit