Revue DV

Zahraniční přístupy k podpoře ohrožených skupin na trhu práce

Michal Janíčko

Výzkumy v oblasti dalšího vzdělávání pravidelně konstatují, že k úspěšnosti vzdělávacích aktivit přispívá zacílení a přizpůsobení účastníkům s ohledem na jejich věk, dosaženou kvalifikaci nebo délku nezaměstnanosti. Politika zaměstnanosti v České republice přitom má dosud v tomto směru rezervy, protože nabízí především málo diferencovaná opatření. Fond dalšího vzdělávání v projektu KOOPERACE mimo jiné pracoval na vyhledávání příkladů dobré praxe v dalším vzdělávání ze zahraničí, a to s pomocí expertů přímo v jednotlivých zemích. Představujeme ve stručnosti některé programy, které mohou lidé nízkého věku, s nízkou kvalifikací nebo dlouhodobé nezaměstnaní využít v Nizozemí, Rakousku a Dánsku. Jedná se o skupiny nezaměstnaných, na podporu jejichž zaměstnanosti se aktuálně česká politika zaměstnanosti momentálně silně zaměřuje.

Mladým lidem, kterým se nedaří najít zaměstnání, nabízejí v Dánsku vedle úřadů práce pomoc také specializovaná poradenská střediska pro mládež (Ungdommens Uddannelsesvejledning). Ta poskytují poradenství a kurzy jak žákům vyšších ročníků základních škol s problémy při průchodu vzděláváním, tak i lidem mladším 25 let bez zaměstnání nebo bez odborné kvalifikace. Tato instituce tedy doplňuje funkce služeb zaměstnanosti tak, že míří přímo na potřeby mladých lidí s obtížemi ve vzdělávání a při hledání uplatnění.

Iniciativa Startersbeurs vyvinutá univerzitou v Tilburgu nabízí mladým nezaměstnaným v Nizozemsku možnost získat první pracovní zkušenost během půlroční stáže u zaměstnavatele. Na začátku účastník spolu se zaměstnavatelem identifikují kompetence, které mají být rozvíjeny, a během stáže sledují naplňování tohoto cíle. Program se během času rozšířil do řady dalších regionů a představuje typicky nizozemský, regionálně ukotvený a na zaměstnavatele navázaný přístup k řešení nezaměstnanosti. Úzká spolupráce se zaměstnavateli funguje také v rakouském programu JUST Implacement, který propojuje mladé nezaměstnané s malými a středními podniky, přičemž jim zároveň poskytuje vzdělávání v souladu s potřebami zúčastněných zaměstnavatelů a především možnost zůstat zaměstnán i po skončení programu. Kromě podpory samotných mladých nezaměstnaných tedy tento program pomáhá i malým a středním podnikům při hledání zaměstnanců.

Řada opatření v evropských zemích míří také na osoby s nízkou kvalifikací. Přípravné vzdělávání pro dospělé v Dánsku (Forberedende voksenundervisning), poskytované zdarma státními vzdělávacími centry v celé zemi, umožňuje zdokonalit si základní dovednosti, jako čtení a matematika. Pokud zájemce nemá zaměstnání, musí současně navštěvovat také některý specifičtější vzdělávací program. Tím může být například výuční program pro dospělé (Voksenlærlingeordningen). Skládá se z výuky ve škole a z praxe u zaměstnavatele, za kterou účastník programu dostává mzdu, dotovanou od úřadu práce ve výši 20 %. Během školního vzdělávání pak účastníkovi hradí podporu ministerstvo vzdělávání. Všeobecné přípravné vzdělávání i učňovství pro dospělé jsou ukázkou extenzivního poskytování služeb dánskými státními institucemi občanům ohroženým nezaměstnaností. Orientace na nízko kvalifikované pak vyplývá také z toho, že v Dánsku podíl těchto lidí na populaci v produktivním věku sahá k 30 % a výrazně tak přesahuje úroveň v řadě evropských zemí včetně ČR.

Ve všech spolkových zemích Rakouska probíhá od roku 2012 Iniciativa vzdělávání dospělých (Initiative Erwachsenenbildung), která umožňuje doplnění vzdělání lidem s nedostatečnou úrovní základních dovedností. Vzdělávací aktivity jsou postavené na individuální práci s účastníky včetně poradenství na konci programu, které má vést buď k úspěšnému uplatnění, nebo k pokračování ve vzdělávání na vyšší úrovni. Iniciativu spolufinancuje ministerstvo vzdělávání a rakouské spolkové země, přičemž poskytnutí dotace vzdělavatelům je vázáno na dosažení stanoveného podílu úspěšných absolventů.

V některých evropských zemích se rozvíjejí méně tradiční, komunitní a alternativní vzdělávací iniciativy. Nizozemský program WijkLeerbedrijf má za cíl nabídnout znevýhodněným lidem zaměstnání v sociálních službách nebo ve zdravotnictví v místě jejich bydliště po odpovídajícím zaškolení. Příjemci této péče jsou pak zejména ti obyvatelé, kteří by za normálních okolností neměli na péči formální nárok. Rakouská sociální politika potom zahrnuje zaměstnávání v sociálně ekonomických podnicích (Sozial-ökonomische Betriebe). Služby zaměstnanosti dotují pracovní místa na přechodnou dobu pro nezaměstnané z ohrožených skupin a práce má být spojena se vzděláváním a sociálně pedagogickou podporou. Podpořené podniky pak musejí splňovat kritérium dosahování určité úrovně příjmů, aby nezávisely zcela na státní podpoře.

Přístupy k řešení situace zvláště znevýhodněných skupin nezaměstnaných v Evropě se tedy liší jak podle celkového nastavení sociální politiky v jednotlivých zemích, tak podle míry naléhavosti specifických problémů. Většina z opatření, která jsme v krátkosti představili, zahrnují kromě přímé státní podpory také úzkou spolupráci se zaměstnavateli a snahu o co největší přizpůsobení potřebám účastníků. Ze všech těchto principů by si Česká republika nepochybně mohla vzít příklad.

Diskuze

Pro přispění do diskuze je potřeba se přihlásit