Revue DV

(Ne)kvalita ve vzdělávání dospělých - Dialog se vzdělávací institucí a příprava akce

Mgr. Jana Brabcová


Článek navazuje na příspěvek Výběr vzdělávací instituce.


Máme za sebou multikriteriální výběr vzdělávací instituce, případně ukázky výuky - a teď už nezbývá, než přistoupit k podpisu smlouvy/objednávky a k vlastní realizaci. Co udělat a na co nezapomenout, aby se všechno povedlo a vzdělávání mělo kýžený přínos?

V předchozím článku jsme už hovořili o analýze vzdělávacích potřeb a stanovení vzdělávacích cílů akce. To je základ informací, které bychom měli přenést na vzdělavatele, aby vůbec mohl zpracovat nabídku. Ta je vztažena ke konkrétnímu počtu účastníků, k lokalitě a k plánovanému počtu školicích hodin/dnů. Výsledná kombinace mívá zásadní dopad na cenu školení.

Pokud má vzdělavatel co nejlépe splnit naše přání, měli bychom mu umožnit i kontakt s účastníky před vzdělávací akcí, ať už se jedná o osobní setkání lektora s účastníky či alespoň vyplnění dotazníku očekávání. Každá kvalitní vzdělávací instituce se snaží co nejvíce přizpůsobit kurz publiku, ať už užitím příkladů, modelových situací či case studies z praxe účastníků, nebo nastavením znalostní/dovednostní úrovně podle stupně pokročilosti účastníků v daném tématu. Vždy ale platí, že je rozumné v jednom školení mít osoby podobně úrovní znalostí, díky tomu je pak výuka kompaktnější a lépe cílená na potřeby účastníků.

Pokud se rozhodneme v jednom kurzu školit začátečníky a pokročilé, vystavujeme se riziku nespokojenosti jedné ze skupin - pokročilejší budou čekat na ty pomalejší a ti druzí nebudou "stíhat". Je to podobné, jako když dáme dohromady v jednom jazykovém kurzu falešné začátečníky a pokročilé v úrovni B2. Nebudou spokojeni ani jedni, ani druzí.

Snažme se v takovém případě skupinky rozdělit a než je opět spojíme, pomozme začátečníkům dohnat ty pokročilé, vyplatí se to.


Kdo co zajišťuje?

Se vzdělávací institucí si vyjasněme vše kolem technického zajištění místa konání. Tedy KDO a CO přesně zajišťuje, co je v ceně, kterou platíme. Zlevnění kurzu může přinést, pokud má podnik své vlastní prostory pro školení a potřebnou techniku (dataprojektor, notebook, ozvučení apod.). Pokud se jedná o vícedenní školení s ubytováním, bývá to dobrá vyjednávací pozice pro získání lepší ceny za školicí prostor a techniku v hotelovém prostředí. Zvažme, zda máme kapacity na zajišťování detailů s pronajímatelem, nebo zda je výhodnější nechat na vzdělávací instituci, aby zajistila vše, co se školením souvisí. Pro řadu podniků je výhodnější nemuset se o nic starat, jen nahlásit počet účastníků a termín. A vzdělavatel si na místě snadno ohlídá plnění podmínek ze strany pronajímatele.

S dobrými podmínkami pro školení souvisí i strava a případné zajištění večerního programu při vícedenních akcích. Je dobré, pro případ společného stravování, znát stravovací návyky účastníků (vegetariáni? cukrovkáři?) či předem zajistit výběr z jídelníčku.

Vypadá to jako nesouvisející detaily, ale právě nevhodná strava či jiné obtěžující podmínky (zima v učebně) dokáží demotivovat či dožrat účastníky natolik, že sebelepší lektor nic nezmůže.


Jak budeme měřit výsledky?

Domluvme se vzdělávací institucí předem, jak bude vypadat zpětnovazební dotazník po školení a jak se pozná, že školení bylo úspěšné. V principu se dá doporučit držet se SMART pravidel, důležité je ale zejména předem si vysvětlit, jak budeme měřit pokrok v nabytých dovednostech či znalostech. Některé věci se měří snadno - například v jazycích znalostní test zadaný před kurzem a po kurzu zřetelně vypovídá, co se účastník naučil (neříká to ale nic o tom, zda bude umět znalost na komunikativní úrovni ve správnou chvíli použít). Horší už je to například u tzv. měkkých dovedností, které nelze zkoušet exaktním dotazníkem neboť neexistuje jediná správná odpověď. Vzdělávací instituce by měla být schopna navrhnout adekvátní způsob evaluace k danému typu kurzu. Nechte si poradit, nemusíte všechno vymyslet sami!


Informace pro účastníky před akcí

To, jak budou účastníci před akcí informováni, má zásadní dopad na jejich vnímání důležitosti akce. Dozvěděli se o školení na poslední chvíli? Navíc ještě náhodou mezi řečí s kolegou na obědě? Mají něco důležitějšího na práci a musejí to kvůli školení odsunout nebo dodělávat mimo běžnou pracovní dobu? Dává jejich šéf zřetelně najevo, že školení je důležité, nebo jen náhodně vybral účastníky? Probral s každým osobně, jaký přínos očekává od jeho účasti na školení? Bude mít účastník po kurzu povinnost informovat ostatní, co se naučil? Případně bude ihned v praxi využívat nové dovednosti a znalosti? Znají účastníci dopředu program a participovali na jeho přípravě alespoň vyplněním dotazníku očekávání?

Snažme se vždy o co největší provázanost a součinnost mezi nadřízenými účastníků, HR oddělením, vzdělávací institucí a lektory. Není nic lepšího, než když lektor s účastníky rozebírá téma na konkrétních příkladech z jejich podniku a odkazuje se na cíle stanovené přímým nadřízeným. A když pak nadřízený může říct - probírali jste to na školení, zkus udělat návrh, jak to řešit. Odpovědnost a osobní motivace při využití v praxi násobí dopady jakéhokoli školení.


S čím to souvisí?

Při přípravě akce už předem se vzdělávací institucí dohodněme, jaké dokumenty budeme potřebovat a případně jí dodejme požadované vzory (včetně např. povinných log). I když to nevyžaduje žádný dotovaný projekt, měli bychom chtít jako přílohu k faktuře účastníky a lektorem podepsanou prezenční listinu a poučení o BOZP, evidenci výuky, zpětnovazební formuláře a hodnocení akce lektorem/vzdělávací institucí. Je dobré dohodnout pro jednotlivé účastníky osobní zpětnou vazbu od lektora, která může být pro účastníka velkým přínosem. Vyvarujme se ale častému požadavku vedoucích vyžadovat po lektorovi hodnocení účastníků po školení, aniž by o tom účastníci byli zpraveni předem. Buď je to školení nebo assessment/development centrum. Každý zkoušený by měl předem vědět o tom, že je zkoušen, pokud budete nutit lektora k hodnocení účastníků, aniž by to účastníci před školením věděli, vystavujete ho etickému problému. Pokud se k účastníkům navíc oklikou donese, že je lektor ex post hodnotil, ztrácí důvěru ve školení, příště nebudou ochotni participovat vlastními reálnými příklady a budou ostražití, "co se zase nadřízeným ze školení donese". A učení ve stresu nebývá příliš účinné…


Mgr. Jana Brabcová

jednatelka Grafia, spol. s r.o.
prezidentka AIVD ČR


Příspěvky ze série:

(Ne)kvalita ve vzdělávání dospělých

Výběr vzdělávací instituce

Dialog se vzdělávací institucí a příprava akce

Průběh vzdělávací akce

Měření výsledků po vzdělávací akci

Revize výsledků, následné akce

Shrnutí kroků ke kvalitě

Diskuze

Pro přispění do diskuze je potřeba se přihlásit