Revue DV

Příčiny nízké účasti žen na mateřské/rodičovské dovolené v dalším vzdělávání

Michaela Šimečková

Osoby na mateřské a rodičovské dovolené (MD/RD), jak potvrzují výsledky výzkumu projektu Kooperace, patří mezi skupiny s komplikovaným postavením na trhu práce. Drtivou většinou je skupina tvořena ženami (98 %, MPSV 2014) a představuje přibližně 4 % populace ve věku 15–65 let (ČSÚ 2014). Volba mezi mateřstvím a zaměstnáním nabízí v současnosti ženám v ČR pouze jedno ze dvou krajních řešení – zůstat doma, nebo pracovat na plný úvazek. V zaměstnanosti žen tak dochází ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie v období mezi 25. a 34. rokem věku, kdy se ženy stávají nejčastěji matkami, k hlubokému propadu (Eurostat 2013). Postavení skupiny na trhu práce ztěžuje v porovnání se zbytkem EU poměrně dlouhá rodičovská dovolená, která v průměru trvá tři roky (bez ohledu na počet dětí). Vstup na MD/RD je ve většině případů spojen s omezením styků se zaměstnavatelem a omezením vzdělávacích aktivit. Delší absence na trhu práce se pak projevuje v nárůstu nezaměstnanosti žen ve věkové skupině 35–39 let. Jedním ze způsobů, jimiž lze pomoci této skupině v uplatnění, a to nejen pracovním, je podpora jejich dalšího vzdělávání. Projekt Kooperace ve své výzkumné části zjišťoval postoje, motivace a bariéry několika znevýhodněných skupin nepracujících lidí, mezi nimi i osob na MD/RD, vůči dalšímu vzdělávání (DV) a jejich zkušenosti s ním. Tento článek se na základě dat z dotazníkového šetření zabývá bariérami, které způsobují pokles intenzity vzdělávání žen na MD/RD ve srovnání se zaměstnanými ženami ve stejné věkové skupině. Ve výzkumu bylo dotazováno přibližně 400 žen na MD/RD, a obdobně velké počty nezaměstnaných a neaktivních mimo jiné z řad lidí s nízkou kvalifikací, ohrožených sociálním vyloučením, starších a mladších lidí. Blíže o výzkumu Kooperace.

Data z výzkumu Kooperace 2015 dokládají nejisté postavení na trhu práce (graf 1). Práce na dobu neurčitou osobám před nástupem na RD v současné době nepřináší jistotu pracovního místa i po skončení rodičovské dovolené. Pouze polovina respondentů se smlouvou na dobu neurčitou deklarovala, že počítá po skončení RD s jistým místem. Dále platí, že s nižším vzděláním roste podíl žen, které počítají s nutností hledat práci. Důvodem nejistého zaměstnání není pouze neochota zaměstnavatelů zaměstnat ženy s dětmi zpět na původním místě, ale také častý problém skloubení původní práce s péčí o dítě.

Graf 1 – Pracovní status před nástupem na MD/RD a očekávaný pracovní status po MD/RD

1309?key=0b767aa0bc

Zdroj: Výzkum Kooperace 2015. Q6: Jaký byl Váš pracovní status předtím, než jste nastoupil/a na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou? Q7: Jaký očekáváte návrat do práce po mateřské/rodičovské dovolené?

Přechod na MD/RD nemá výrazný vliv na převážně pozitivní postoj žen k DV. Ženy na MD/RD také oproti ostatním ohroženým skupinám na trhu práce více věří v zájem ze strany zaměstnavatelů o pracovníky, kteří se rádi vzdělávají. Na rozdíl od pracujících žen v reprodukčním období se však skupina vzdělává s velmi nízkou intenzitou srovnatelnou s ostatními ohroženými skupinami na trhu práce. V posledním roce se účastnilo nějaké formy vzdělávání (vzdělávacích kurzů, rekvalifikací, workshopů a seminářů) pouze 7 % osob na MD/RD. Hodný pozornosti je fakt, že z hlediska účasti na těchto formách vzdělávání se nepotvrdila vyšší účast žen před blížícím se nástupem na pracovní trh. Taktéž počet dětí matky skupinu z hlediska intenzity účasti na DV nediferencuje. Podobně reflektuje odsunutí vzdělávání i udržování si znalostí a dovedností výzkum PIAAC (2014). Data odhalila výraznější pokles numerických i čtenářských kompetencí spolu se schopností řešit problémy v oblasti ICT u žen z věkové skupiny 30–34 let oproti mužům ve stejné kategorii.

Graf 2 – Důvody neúčasti na rekvalifikaci, kurzech, workshopech…

1310?key=70589d123a

Zdroj: Výzkum Kooperace 2015. Q22: Proč nezvažujete vzdělávací kurzy, rekvalifikace, workshopy ani semináře? Otevřená otázka, možnost zmínit více důvodů.

Ženy na MD/RD mají pragmatický přístup k účasti na DV, neboť hlavním kritériem motivujícím k účasti je jeho následná využitelnost na trhu práce. Subjektivně je hlavní bariérou neúčasti na dalším vzdělávání pocit jeho neužitečnosti při uplatnění na trhu práce, kdy mnohem důležitější roli spatřují v prokázání praxe (67 % respondentek tvrdí, že praxe je důležitější než vzdělání). Zásadní bariérou žen na RD a v domácnosti je nedostatek času (Czesaná 2006: 30, Donath-Burson-Marsteller 2009: 15) vyplývající z rodinných povinností spojených s péčí o dítě a domácnost. Konkrétní podobu má tato bariéra v absenci náhrady za sebe při hlídání dětí a také v nevhodné večerní době konání většiny kurzů, kdy se žena musí věnovat dítěti (Kaplanová 2013: 70). Podobný závěr vyplývá i z výzkumu projektu Kooperace 2015, kde péči o dítě vidí jako hlavní důvod neúčasti na vzdělávání 22 % dotázaných (graf 2). Velká část matek v domácnosti pociťuje jako bariéru nedostatek peněz (Rabušicová 2008: 106, Donath-Burson-Marsteller 2009: 19). Naopak dostupnost DV bariérou není (Kaplanová 2013: 65). Co se týče eventuální aktivity zaměstnavatelů, podle VÚPSV (2006: 89) jsou matky na RD ze vzdělávacích kurzů pro zaměstnance téměř vždy vyloučeny, jak respondentky výzkumu, tak zaměstnavatelé jsou skeptičtí ohledně možností zapojení zaneprázdněných matek do DV zaměstnanců. Přesto však již v posledních letech můžeme pozorovat narůstající počet organizací, které pravidelný kontakt s maminkami udržují.

Závěrem lze konstatovat, že další profesní vzdělávání může usnadnit návrat osob na MD/RD na trh práce, ale samotné k řešení situace nestačí. Je třeba zaměřit se na další faktory (např. délka MD/RD, možnost práce na částečný úvazek, síť zařízení pečujících o děti atd.), které marginalizují tuto skupinu na trhu práce. Řešením by mohl být postupný přechod z MD/RD formou snížených úvazků či jiných flexibilních forem práce dle potřeb dítěte a jeho rodičů. Při podpoře DV jako cesty, jak usnadnit návrat žen na trh práce, je nutné se zaměřit především na odbourání hlavních bariér účasti, jako je nedostatek času matek.

Přečtěte si celou zprávu o motivaci a bariérách osob na MD/RD v dalším vzdělávání.


Zdroje:

MPSV. Počet příjemců rodičovského příspěvku podle pohlaví [online]. Statistické údaje, 2014. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/10543.

PIAAC. Říhová, H., Vavřínová, T. Základní kompetence – předpoklad uplatnění na trhu práce. Příspěvek na konferenci Kompetence, vzdělávání a uplatnění na trhu práce, 2014.

Czesaná, V., Kofroňová, O., Vymazal, J. Vybrané faktory rozdílů v účasti na dalším vzdělávání: výsledky dotazníkového šetření [on-line]. Praha: Národní vzdělávací fond, 2006. ISSN 1801-5476.

Donath-Burson-Marsteller.. Vzdělávání dospělých v ČR: Průzkum vnímání problematiky vzdělávání dospělých odbornou a laickou veřejností [on-line]. Zpráva z průzkumu, 2009. Dostupné z: http://www.msmt.cz/uploads/Dalsi_vzdelavani/Zprava_z_pruzkumu_o_vzdelavani_dospelych.pdf.

Rabušicová, M., Rabušic, L. Učíme se po celý život? O vzdělávání dospělých v České republice. Brno: Masarykova univerzita, 2008. ISBN 978-80-210-4779-2.

VÚPSV. Zaměstnání a péče o malé děti z perspektivy rodičů a zaměstnavatelů. Praha: VÚPSV, 2006. ISBN 80-87007-18-2.

Diskuze

Pro přispění do diskuze je potřeba se přihlásit