Revue DV

Evropské politiky v dalším vzdělávání ve světle dat: Jaké přístupy přinášejí výsledky?

Michal Janíčko

Navzdory některým nesporným úspěchům na poli veřejné podpory dalšího vzdělávání (DV) z poslední doby, jako je například rozvoj Národní soustavy kvalifikací nebo zavedení zvolených rekvalifikací, přináší veřejná podpora dalšího vzdělávání v České republice ne zcela jednoznačné výsledky. Dokladem jsou čerstvě aktualizovaná data Eurostatu, podle nichž účast dospělých ve vzdělávání u nás již čtvrtý rok v řadě klesá a je v evropském měřítku podprůměrná. Vycházejíce z přesvědčení, že míra účasti v dalším vzdělávání není dílem náhody, nýbrž se v ní odráží mimo jiné nastavení politik a konkrétních opatření, a že tato opatření navíc mají i efekt na snižování zejména dlouhodobé nezaměstnanosti, představujeme v tomto článku základní charakteristiky systémů podpory DV v několika evropských zemích. Podíváme se také trochu blíže na to, které skupiny obyvatel se v těchto zemích vzdělávají více či méně než v ČR. Jedná se konkrétně o Dánsko, Nizozemsko, Rakousko, Slovinsko a Estonsko. Ve všech těchto státech se vzdělává více dospělých než v ČR a pouze jeden z nich (Slovinsko) zažívá obdobný pokles účasti jako naše země (Graf 1).


Graf 1: Účast dospělých 25–64 let ve vzdělávání (v %, v posledních 4 týdnech před dotazováním)

1447?key=f6c36b1331

Zdroj: Eurostat – Labour Force Survey (Výběrové šetření pracovních sil). Graf reprezentuje kladné odpovědi na otázku „Absolvujete/absolvoval/a jste v posledních 4 týdnech kurz, seminář, workshop nebo soukromou lekci s lektorem?“

Vysokou účastí dospělých ve vzdělávání vybočuje Dánsko, které extenzivně podporuje vzdělávání nezaměstnaných, nízko kvalifikovaných, ale i ostatních skupin obyvatel. V zemi existuje síť vzdělávacích a poradenských středisek, která veřejně dotované programy realizuje, další vzdělávání má vedle toho své pevné místo i v kolektivních smlouvách (přičemž zde hraje roli vysoká míra odborové organizovanosti), v zemi funguje systém hodnocení kvality vzdělávacích aktivit a stát věnuje celé oblasti pozornost také skrze ústřední koordinační orgán.

V Nizozemsku, mezi porovnávanými zeměmi druhém v účasti na DV, byly v uplynulých letech zavedeny sektorové plány a sektorové fondy coby robustní nástroje poskytování dalšího vzdělávání ve firmách. Do sektorových fondů zaměstnavatelé povinně odvádějí stanovený objem financí a také zde v kolektivním vyjednávání do DV promlouvají výrazně i zaměstnanci. Z druhé strany došlo v Nizozemsku v letech krize k velkým škrtům ve službách zaměstnanosti, které se podepsaly i na poskytování vzdělávání a poradenství nezaměstnaným.

Naproti tomu Rakousko reagovalo na ekonomický pokles zcela opačně a naopak investovalo velké prostředky do aktivní politiky zaměstnanosti právě s důrazem na vzdělávání. V Rakousku byla v minulých letech zaváděna některá nová opatření jako například kurzarbeit, podpora sociálního podnikání a rozsáhlé programy zaměřené na mladé a nízkokvalifikované. Rakousko podobně jako Dánsko má fungující systém hodnocení kvality DV i silné institucionální ukotvení skrze koordinační orgán a sítě vzdělavatelů a výzkumných organizací. Slovinsko a Estonsko se potom české realitě silně podobají zejména klíčovou rolí Evropského sociálního fondu (ESF) ve financování dalšího vzdělávání a s tím spojených známých bolestí. Nicméně i v těchto zemích má DV pevnější oporu v legislativě a v koordinačních orgánech než v ČR.

Část odpovědí na efektivitu různých přístupů k podpoře DV poskytuje již úvodní graf s celkovou účastí v DV. Zejména je zřejmé, že silné zapojení státu v Dánsku umožňuje přístup ke vzdělávání velkému množství lidí a že i v Nizozemsku mají alespoň zaměstnaní lidé také možností dostatek. Oproti tomu ve Slovinsku a v ČR neumějí poklesu počtu účastníků DV zabránit ani velké prostředky z ESF. Data z Eurostatu umožňují podívat se na některá specifika zapojení dospělých do vzdělávání, čehož nyní využijeme.

V České republice se výrazně více vzdělávají zaměstnaní než nezaměstnaní a ekonomicky neaktivní. V ostatních zemích to přitom v tak velké míře neplatí. V Dánsku je účast v DV téměř stejně vysoká u všech tří skupin lidí a v Rakousku se dokonce nezaměstnaní vzdělávají více než pracující (Graf 2). Za těmito zjištěními lze nepochybně hledat robustnost aktivní politiky zaměstnanosti v obou zemích.


Graf 2: Účast dospělých 25–64 let ve vzdělávání (v %, 2015) podle socioekonomického statusu

1448?key=bbe8fc7370

Zdroj: Eurostat – Labour Force Survey (Výběrové šetření pracovních sil).

Nižší účast starších lidí ve vzdělávání je realitou ve všech zemích. Míra rozdílů podle věku je však různá. Největší rozdíly se ukazují ve Slovinsku, Estonsku, ČR a Rakousku, zatímco v Nizozemsku a v Dánsku účast s věkem klesá podstatně méně rychle (Graf 3). Dánsko je tedy úspěšné také v zapojení starších lidí do vzdělávání.


Graf 3: Účast dospělých 25–64 let ve vzdělávání (v %, 2015) podle věku

1452?key=3bd9d97c0a

Zdroj: Eurostat – Labour Force Survey (Výběrové šetření pracovních sil).

Účast nízkokvalifikovaných osob v dalším vzdělávání je v České republice mimořádně nízká jak absolutně (2 %), tak i v mezinárodním srovnání (Graf 4). Velké rozdíly v účasti v DV podle kvalifikační úrovně jsou běžné i v ostatních sledovaných zemích, ale i v tomto ohledu se relativně největší rovností vymyká Dánsko a do určité míry i Nizozemsko.


Graf 4: Účast dospělých 25–64 let ve vzdělávání (v %, 2015) podle úrovně formálního vzdělání

1450?key=e746dec78f

Zdroj: Eurostat – Labour Force Survey (Výběrové šetření pracovních sil).

Úspěšnost nebo neúspěšnost aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) včetně poskytování dalšího vzdělávání nezaměstnaným naznačuje také úroveň a vývoj dlouhodobé nezaměstnanosti. V České republice je dlouhodobá nezaměstnanost poměrně stabilní a v porovnání s ostatními zeměmi spíše nižší. Ve Slovinsku, ale i v Nizozemsku dlouhodobě nezaměstnaných značně přibývá, zatímco v Dánsku a v Rakousku se tento ukazatel dlouhodobě drží velmi nízko. Nepříznivý vývoj dlouhodobé nezaměstnanosti v Nizozemsku lze přinejmenším zčásti vysvětlit redukcí APZ. Na druhé straně výrazně lepší situace v Dánsku a v Rakousku naznačuje vysokou efektivitu jejich rozsáhlých opatření mířených právě na nezaměstnané.


Graf 5: Vývoj dlouhodobé nezaměstnanosti (%)

1451?key=e940579564

Zdroj: Eurostat – Labour Force Survey (Výběrové šetření pracovních sil).

Prezentované údaje zahrnující míru účasti dospělých ve vzdělávání, jeho dostupnost pro ohrožené skupiny obyvatel a vývoj dlouhodobé nezaměstnanosti ukazují velkou úspěšnost dánského systému dalšího vzdělávání, v řadě ohledů také rakouského a částečně i nizozemského. Lze tedy doporučit právě tyto tři země jako zdroje inspirace pro české tvůrce politik DV.

Tento článek budiž zároveň pozvánkou k podrobnému prostudování komparace systémů dalšího vzdělávání v ČR a v pěti evropských zemích, která vznikla v projektu Kooperace a je volně dostupná na Koopolis.

Diskuze

Pro přispění do diskuze je potřeba se přihlásit