Revue DV

Je mytí oken důležitější než vzdělávání? Aneb vzdělávání a DPH

Mgr. Jana Brabcová, jednatelka Grafia, spol. s r.o.

Elektřina, stavebnictví, potraviny, hospody... Všichni podnikající se zaradují, pokud dojde ke snížení sazby DPH právě u výrobků či služeb v jejich oboru, byť jen na čas - do další úpravy zákona. Z levnějších cen se pochopitelně budou radovat i zákazníci, kteří zvýšeným nákupem rozhýbou trh. Zákonodárci bývá deklarováno, že ve snížené sazbě jsou ty položky, které nějak pomáhají sociálně slabším či jsou nějak obecně prospěšné. Kdysi tam bylo i vzdělávání, a to s tehdejší sazbou 5 %. Po změnách zákona o DPH ze seznamu vzdělávání (patrně omylem) vypadlo, zatímco jiné, jistě důležitější činnosti tam zůstaly.

Zákon o DPH rozlišuje dvě snížené sazby DPH:

– základní sazba = 21 %
– první snížená sazba = 10 %
– druhá snížená sazba = 15 %

Je zajímavé si podrobně prohlédnout, jaké položky aktuálně ve snížené sazbě daně najdeme.

V první snížené sazbě (10 %) jsou:

Tištěné knihy, obrázkové knihy pro děti; hudebniny, tištěné nebo ručně psané, též vázané nebo ilustrované, kojenecká výživa a potraviny pro malé děti, radiofarmaka, očkovací látky, léky… dále pak slad, škroby, pšeničný lepek a směsi těchto výrobků a zároveň upravené mlýnské výrobky a směsi k přípravě potravin pro osoby s nesnášenlivostí lepku.

V druhé snížené sazbě (15 %) najdeme tyto položky:

Opravy invalidních vozíků, sociální a zdravotní péče, domácí péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postižené občany. Sběr a přeprava komunálního odpadu, pozemní, vodní a letecká hromadná pravidelná doprava, ale také doprava lanovými a visutými drahami a lyžařskými vleky a ubytovací služby. Patrně proto, že když už někam jedeme, měli bychom mít to cestování komplet levnější… také sem patří vstupné do muzeí a jiných kulturních zařízení, mezi ty se pochopitelně počítají kulturní akce a památky, výstavy, do zoologických a botanických zahrad, přírodních rezervací, národních parků, ale také do lunaparků a zábavních parků a cirkusů. Chápu to jako "starost o veřejné blaho" tělesné i duševní. Ale najdeme zde také služby mytí oken prováděné v domácnostech a čištění vnitřních prostor prováděné v domácnostech, služby posiloven a fitcenter, poskytnutí oprávnění vstupu na ohňostroje, světelná a zvuková představení. Dále služby tureckých lázní, saun, parních lázní a solných jeskyní a také poskytnutí oprávnění vstupu na filmová představení.

Chápu to tak, že zákonodárcům (i lobbistům) šlo o naše blaho fyzické a duševní, četbu knih, o děti a nemocné, nadto se snažili podpořit sníženou sazbou čistotu v domácnostech, aby nám obyvatelé neshnili špínou.

Vzdělávání kupodivu ani v jedné snížené sazbě dnes nenajdete.

Jako zástupce instituce, která se vzdělávání dospělých věnuje 23 let, s pocitem bezmoci sleduji, jak DPH v našem oboru ovlivňuje příležitosti na trhu a směruje zákazníky vzdělávacího trhu jedním směrem - do školství.

Jak je to možné?

Vzdělávací kurzy zajišťované neškolskými vzdělávacími subjekty vypadly ze snížené sazby (tehdy 5%), neboť vzdělávání je přece komerční produkt jako každý jiný (!). Je v obecném povědomí, že školy až na výjimky nejsou pláci DPH, a tedy se jich sazba za „službu vzdělávání" vlastně netýká. Nadto většina škol komerční kurzy nepořádá. Jistě, některé výjimky ve vzdělávacím procesu jsou od DPH osvobozeny - např. rekvalifikace dle zákona o zaměstnanosti a kurzy jazykovek s právem státní zkoušky, nicméně většiny komerčně organizovaných kurzů se netýká ani sazba snížená (přestože v ní najdeme vyjmenované třeba takové perly, jako je „Služby mytí oken prováděné v domácnostech").

Znamená to snad, že zákonodárci považují mytí oken za prospěšnější činnost, než je mimoškolní vzdělávání dospělých? Nevěřím. Myslím spíš, že se stalo, že při projednávání snížených sazeb či osvobození od daně se na mimoškolní vzdělávání zapomnělo a termín „vzdělávání" byl jaksi „logicky" zařazen pod školství.

Možná právě teď je šance konečně napravit toto opomenutí, které znevýhodňuje důležitou skupinu vzdělavatelů oproti školským institucím - a paradoxně i oproti živnostníkům s minimálním obratem (do milionu za posledních 12 měsíců).

Zákazník na trhu, který se chce individuálně vzdělávat - a cena pro něj hraje podstatnou roli, zcela automaticky volí kurz levnější - a v této chvíli 21% navýšení ceny může znamenat i omezení výběru. Připravuje se tak o volbu z nabídky větších zavedených vzdělávacích institucí, které svým obratem a počtem zaměstnanců zaručují stabilitu a kvalitu vzdělávacích programů a které většinou investují do rozvoje kvalitních kurzů i svých lidí (a díky počtu zaměstnanců či obratu nad 1 milion ročně jsou povinni se přihlásit jako plátci DPH). Právě tyto instituce jsou často autorem a realizátorem progresivních vzdělávacích programů, které školská zařízení realizovat nemohou - a živnostníci ani nezkusí nabídnout.

V době, kdy finální cena často rozhoduje o realizaci nákupu, je takto „neviditelnou rukou trhu" daleko více zúžena možnost výběru a poškozován zákazník i trh. Chceme-li skutečně pomoci nejen okamžitému rozhýbání spotřebního kolotoče, ale i výchově a celoživotnímu vzdělávání spotřebitelů, je nulová či alespoň snížená sazba u VŠECH vzdělávacích kurzů a s tím spojených služeb prvním krokem na této dlouhé cestě.

Poznámka pod čarou: V ČR se aktuálně vzdělává kolem 10% osob v produktivním věku, a to převážně v kurzech podnikových a organizovaných úřadem práce, nadto značně dotovaných evropskými fondy. Minimum profesního vzdělávání platí účastníci z vlastní kapsy. Cílem MŠMT (v Dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR na období 2015-2020) je navýšení počtu vzdělávaných dospělých v ČR na 15 %. Není už nejvyšší čas podpořit odpovědnost za vlastní rozvoj lidí i sníženou sazbou DPH?


Mgr. Jana Brabcová

jednatelka Grafia, spol. s r.o.

prezidentka AIVD ČR


Diskuze

Pro přispění do diskuze je potřeba se přihlásit