Revue DV

Srovnání situace na trhu práce mezi lidmi do 25 let a lidmi nad 50 let a jejich vztahu k dalšímu vzdělávání

Klára Potočková

Mladí lidé do 25 let a osoby starší padesáti let mají na trhu práce obtížnou situaci, každá věková skupina nicméně z jiných důvodů. Nepřekvapivou věc potvrzuje i kvantitativní výzkum projektu KOOPERACE. Míra nezaměstnanosti (dle VŠPS 2014) obou skupin je relativně vysoká (15 % u mladých lidí a 5,5 % u osob ve věku nad 55 let), u mladých lidí je tedy o dost vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti za ČR (5,7 %). Důvody, proč lidé práci nemají, se podle samotných zástupců obou skupin liší. Mladí lidé nejčastěji (28 %) považují za důvod nezaměstnanosti absenci praxe, což není překvapivý výsledek, zejména když více než polovina respondentů uvedla, že nebyla nikdy zaměstnána. Starší lidé vnímají jako hlavní důvod nezaměstnanosti svůj věk, toto uvádí téměř polovina všech dotázaných z dané věkové skupiny.

Téměř tři čtvrtiny lidí z obou zkoumaných skupin deklarují, že si aktivně hledají práci. Liší se nicméně způsob, jakým to činí. Mladí lidé do 25 let se o zaměstnání zajímají nejvíce (76 %) na internetových portálech, dále se dozvídají informace od známých a přátel a na úřadech práce a využívají i další zdroje. Obecně se dá říci, že mladí lidé využívají více zdrojů a ve větší míře než lidé na opačném pólu věkového spektra. Starší dospělí (tedy lidé ve věku vyšším než 50 let) se při hledání práce nejčastěji (79 %) spoléhají na úřad práce, což je realizátory výzkumu vnímáno jako spíše pasivnější forma dané aktivity, nicméně vyhledávání informací ve svých sociálních okruzích i přes internetové portály je v této skupině rovněž využívané.

Jednou z možností, která může oběma skupinám pomoci zlepšit jejich situace na trhu práce, je další vzdělávání, které může vést ke zvýšení kvalifikace jednotlivců a rozšíření kompetencí nezbytných pro jejich budoucí pracovní uplatnění. Účast v dalším vzdělávání je nicméně ovlivněna postojem těchto skupin k němu. Mladí lidé si sice s dalším vzděláváním spojují pocity jako klid, pohoda a inspirace, zároveň se ale domnívají, že jejich nezaměstnanost by spíše vyřešily pracovní zkušenosti. U starších dospělých se s dalším vzděláváním asociují negativnější pocity, jako jsou zklamání a podráždění a třetina z nich se navíc domnívá, že na další vzdělávání jsou příliš staří.

Lidé z obou věkových skupin se nějaké formy dalšího vzdělávání (zahrnující kromě kurzů a seminářů např. i stáže nebo rekvalifikace) účastnili poměrně málo – 11 % mladých nezaměstnaných a 9 % ze skupiny nezaměstnaných ve věku nad 50 let.

Další vzdělávání pomáhá zvýšit konkurenceschopnost na trhu práce i u věkově znevýhodněných skupin. Vše ale vychází z aktivity a motivace jednotlivců, proto je potřeba zvýšit jejich informovanost o možnostech DV a také je v rozhodném kroku podpořit.


1530?key=62daa14916

Diskuze

Pro přispění do diskuze je potřeba se přihlásit