Revue DV

Pracovní stáže: zkušenost zaměstnavatelů

Tomáš Kolomazník

Jedním z efektivních nástrojů, jak zlepšit svou šanci na uplatnění na pracovním trhu, je absolvování pracovní stáže. Ty jsou vhodným nástrojem pro získávání praktických zkušeností, jejichž absence je zejména u mladých absolventů jednou z hlavních bariér při uplatňování na trhu práce. Nabídka stáží však podléhá také podmínkám vytvářených zaměstnavateli. Na to, jaké mají s poskytováním stáží zkušenosti, jaké jsou hlavní důvody, proč většina z nich stáže neposkytuje, a jak vnímají uchazeče o zaměstnání, který již nějakou stáž absolvoval, jsme se ptali ve výzkumu Kooperace.

Na podzim roku 2014 realizoval Fond dalšího vzdělávání rozsáhlý výzkum zaměřený na různé skupiny na trhu práce, jejich účast, postoje, motivace a bariéry v dalším vzdělávání. Jednou z dotazovaných skupin byli i zaměstnavatelé, kteří mají zásadní vliv na to, jak se ve firmách využívají různé formy vzdělávání a jak je obecně vůči vzdělávání zaměstnanců (či stážistů) nastavena firemní kultura.

Jak ukazuje graf 1, se stážemi ve firmě má podle výsledků dotazníkového šetření zkušenost více než třetina (35 %) zaměstnavatelů, potažmo firem, o něco menší podíl (29 %) stáže alespoň občas praktikuje. Častěji je praktikují zaměstnavatelé z veřejného sektoru (43 %), zatímco v soukromém sektoru je využívá pouhá čtvrtina z nich (27 %). V možnostech vysílat své zaměstnance na stáže do zahraničí, je aktivita zaměstnavatelů zhruba poloviční. Tuto formu stáží alespoň občas využívá 14 % zaměstnavatelů.

Graf 1: Zkušenosti zaměstnavatelů se stážemi

1554?key=68d26674d0

Zdroj: Výzkum Kooperace, 2015. Otázka: Jaké máte zkušenosti s následujícími způsoby
dalšího
vzdělávání zaměstnanců? (pozn.: v tomto případě se jednalo o stáže), N=508

Mezi těmi zaměstnavateli, kteří mají se stážemi zkušenosti, je daleko častější praxí přímé poskytování stáží (tj. přijímání stážistů) (84 %), méně obvyklé, ovšem ne zcela zanedbatelné, je i vysílání vlastních zaměstnanců na stáže do jiných společností (38 %).

Z druhé strany však zhruba dvě třetiny (65 %) zaměstnavatelů stáže nikdy nevyzkoušelo, více než polovina zaměstnavatelů (55 %) to ani do budoucna neplánuje. Jako nejčastější důvody, proč se stáže v jejich společnostech nepraktikují, tito zaměstnavatelé uváděli nedostatečné personální kapacity (34 %) a předpoklad, že jejich zaměstnanci se takto vzdělávat nepotřebují (33 %). Kompletní výčet nejčastěji uváděných bariér zobrazuje graf 2.

Graf 2: Důvody neposkytování stáží

1555?key=b0407846e4

Zdroj: Výzkum Kooperace, 2015. Otázka: Jaké jsou důvody, že neposkytujete stáže ve Vaší společnosti? Dotazovaní mohli
vybrat více možností, N=328 (dotazováni byli pouze zaměstnavatelé, jejichž společnosti stáže nikdy nepraktikovaly)

Neméně důležitý je i význam, jaký zaměstnavatelé přisuzují absolvovaným stážím při nabírání nových zaměstnanců. Pouze pětina (21 %) zaměstnavatelů by osvědčení a absolvování stáže v oboru, ve kterém nemá uchazeč o práci formální vzdělání, považovala za plnohodnotné prokázání potřebné kvalifikace. Dalších 64 % zaměstnavatelů však při rozhodování o výběru uchazeče této skutečnosti alespoň nějakou váhu přisuzuje. V tomto ohledu je osvědčení o absolvování stáže v očích zaměstnavatelů téměř stejně důležité jako prokázání absolvované rekvalifikace. Obě formy vzdělávání však podle mínění zaměstnavatelů zaostávají za zkušeností na obdobné pracovní pozici, jíž považuje 40 % zaměstnavatelů za dostatečné prokázání potřebné kvalifikace.

Zejména pro mladé nezaměstnané, kterým doposud chybí pracovní zkušenosti, může být praktická stáž jedním z efektivních nástrojů přispívajících ke zlepšení jejich postavení na trhu práce. Protože sami obvykle získání praxe považují ve své situaci za důležitější než vzdělávání (Kooperace 2015: 37), právě stáže pro ně mohou být ideálním nástrojem, který jim umožní získat tolik žádané praktické zkušenosti. Přesto jsou však stáže v ČR doposud velmi málo využívaným nástrojem, a to napříč všemi zkoumanými skupinami na trhu práce. Výjimkou nejsou ani zmiňovaní nezaměstnaní ve věku do 25 let, z nichž pouhá 4 % absolvovala v posledních 12 měsících nějakou stáž (a 3 % v období před 12 měsíci). Relativně nejvíce zkušeností se stážemi mají zaměstnanci (16 %), což může indikovat úspěšnost stáží jako nástroje vedoucího k uplatnění na trhu práce.

Potenciál stáží, jako nástroje pro boj s nezaměstnaností, zatím není zcela využit. Stále je tedy na místě jeho podpora, obzvláště na systémové úrovni. Pomoci zájemcům o stáž, i zaměstnavatelům nabízejícím stážovou pozici, může např. Katalog stáží, o němž se můžete dozvědět více v článku Anny Novákové Jak na stáž?

O systémech stáží fungujících v jiných zemích si můžete přečíst v příspěvku Stáže v zahraničí – dobrá praxe, který představuje jeden z výstupů projektu Stáže ve firmách 2. Více o stážích, jako nástroji dalšího profesního vzdělávání, a opatřeních na jeho podporu se můžete dočíst v Analytické zprávě o systému DPV v ČR.


Zdroje:

KOOPERACE, 2015. Klára Potočková. Osoby do 25 let a další profesní vzdělávání: postoje, zkušenosti, bariéry. Dostupné z: https://koopolis.cz/sekce/knihovna/448-vystup-projektu-kooperace-osoby-do-25-let-a-dalsi-profesni-vzdelavani

Diskuze

Pro přispění do diskuze je potřeba se přihlásit