Revue DV

Rozšířené možnosti

Dubnové úterní odpoledne v Otevřené zahradě v Brně přineslo řadu zajímavých myšlenek o současné společnosti a především o alternativách, které k ní lze vybudovat. Cílem tohoto článku není popis dění na dvouhodinovém semináři, ani přepis myšlenek obou řečníků a řady dalších diskutujících, ale krátké zamyšlení nad poselstvím, které tyto příspěvky mohou přinést do oblasti kariérového poradenství u nás, ve snaze dosáhnout udržitelné a spravedlivější společnosti.

Moje cesta ke kariérovému poradenství byla klikatá. Abych názorně popsala, proč a jak moc byla klikatá, vrátím se k volbě školy a hledání jednotlivých zaměstnání. Zajímavá zkušenost, až jsem se dostala k práci kariérového poradce. Nabízím svůj příběh.

Článek Jany Brabcové ze série (Ne)kvalita v dalším vzdělávání navazuje na příspěvek Dialog se vzdělávací institucí a příprava akce. Školení jsme naplánovali, objednali, účastníky informovali, je tedy čas začít školit!

Článek Jany Brabcové navazuje na příspěvek Výběr vzdělávací instituce. Tentokrát se věnuje přípravě před samotnou realizací vzdělávacích aktivit, shrnuje, čemu by si měl objednavatel (tedy zaměstnavatel) i poskytovatelé vzdělávání dávat pozor, aby vše proběhlo ke spokojenosti všech zúčastněných.

Článek Jany Brabcové navazuje na úvodní text věnovaný tématu (ne)kvality ve vzdělání dospělých. V aktuálním příspěvku se zamýšlí nad kritérii, která zaměstnavatelům i jednotlivcům mohou usnadnit výběr kvalitního vzdělavatele.

Článek Alice Müllerové uvozuje diskusi Výzva pro kariérové poradce zveřejněnou ve Fóru. Popisuje v něm svůj profesní příběh, který ji dovedl k práci kariérové poradkyně, a zkušenosti, které v průběhu své profesní dráhy získala: "V mém případě začal studiem oboru sociální práce, doplněný sebezkušenostním výcvikem, a přímou prací s klienty v neziskových organizacích. Později jsem se stala konzultantkou evropského programu Euroguidance a zúčastnila se dlouhodobého výcviku v kariérovém poradenství a řady krátkodobých specializačních kurzů. Za významnou pro rozvoj mých profesních kompetencí považuji poradenskou praxi doplněnou supervizí, případně jinou formu sdílení."

Článek Jany Brabcové je prvním ze série věnované problematice kvality ve vzdělávání dospělých, s důrazem na vzdělávání ve firmách. Autorka se zamýšlí nad tím, co by pro zlepšení kvality vzdělávání měli znát, vyžadovat a skutečně udělat obě zúčastněné strany, tedy objednatelé vzdělávání (zaměstnavatelé, potažmo zaměstnanci) a poskytovatelé vzdělávání.